RECENZE: Krajina ve stínu má silné momenty, na které nezapomenete, ale doplácí na svou délku a nedokonalý scénář.

Nový film Bohdana Slámy už v trailerech lákal na kvalitní dobovku s mrazivou atmosférou, silnými příběhy a kvalitním zpracováním. Více než dvouhodinový snímek je ale silný jen v určitých částech a zkrácení celkové délky o třicet minut by mu určitě pomohlo.

Film sleduje osudy malé vesnice v pohraničí (Vitorazsko - území na pomezí jihočeského Novohradska a Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu) během 30. - 50. let minulého století. Lidé ve vesnici tedy čelí jedné z nejhrůznějších kapitol našich dějin a každá z rodin se musí rozhodnout, na kterou stranu se přidá.

135 minut není zas tak neobvyklá stopáž filmu. Film musí být ale natolik zajímavý, aby divák udržel pozornost až do jeho konce. Doba, ve které se děj odehrává je pro film velice vděčná, ale scénář Ivana Arsenjeva z ní nedokáže stoprocentně vytěžit maximum. Proto se prvních 30 minut filmu divák nemůže rozhodnout, na co vlastně kouká, jestli se mu to líbí a jestli ho zajímá, jak to bude dál. Občasné dialogy nebo monology, které nemají vyústění, pochopení nepřidávají. Například. Když jedna z vesničanek v traileru řekne: "Já bych raději k Němcům, budou větší příděly!", člověk si řekne, že to bude silná scéna s nějakým poselstvím. Scéna ve filmu, ale vyzní zcela naprázdno a divák má pocit, že by tam vůbec nemusela být. A takových scén je ve filmu více.

Po úvodním zmatení přichází to podstatné. Na diváka dolehne síla tématu, uvědomí si opět hrůzu doby a začne s (ne)chutí sledovat každý detail na plátně. Asi v polovině se role ve filmu zcela otočí, stejně jako jednání většiny postav. To je na filmu to nejzajímavější a možná i díky tomu bude nakonec divák odcházet z kina spokojený.

Na autenticitě přidá filmu určitě to, že je celý černobílý. Dobrý tah. Stejně jako hudba, která využívá motiv cinkajících plecháčků a tím podtrhuje atmosféru vesnického života. Občas je ale vidět, že se některé scény musely předabovat ve studiu - hlasy nekorespondovaly s pohyby úst. Scenérie jsou až dokonale reálné. Přechod z bohatství do naprosté bídy je zobrazen perfektně. Co ale určitě pozvedne hodnocení filmu o stupeň výše, tak jsou herecké výkony. Většina postav začíná ze zcela jinými povahovými rysy a motivací, než s kterými na konci filmu končí. A všichni to zahráli stoprocentně uvěřitelně a věrohodně. Některé postavy vyvolají v divákovi lítost, některé strach a z některých může být leckomu i zle. Taková byla doba.

Krajina ve stínu není dokonalý film. Není to ani nejlepší film s touto tématikou. Prospělo by mu zkrácení o několik minut, vyškrtnutí několika dialogů a obzvlášť v první části by byl lepší větší spád a snaha zaujmout diváka. Některé momenty jsou ale natolik silné, že v divákovi zůstanou a jen tak na ně nezapomenou. Stejně jako na herecké výkony. Nic to nemění na tom, že je dobře, že filmy s touto tématikou vznikají. Nemělo by se zapomínat na to, co se před nedávnou dobou dělo.

7/10